Past Mistakes (Glee-Faberry) - Kapitola 25 – Na cestě, část 1

22. března 2013 v 21:41 | ViKej |  Past Mistakes (Glee-Faberry)
Název povídky: Past Mistakes
Autor originálu: InvisiMeg
Přeložila: ViKej
Fandom: Glee
Pairing: Faberry (Quinn Fabray/Rachel Berry),
Brittana (Brittany S. Pierce/Santana Lopez)
Varování: FEMSLASH
Pokračování: 25/35
Info: Rachel má přání a ocitne se na místě, o kterém si nikdy nemyslela, že znovu uvidí. Znovu prožívá svůj poslední ročník na střední a snaží se spravit vše, co se pokazilo a najít to, co jí v životě chybí.



Nestíham to po sobě číst, za případné chyby se omlouvám. Enjoy it!

Kapitola 25 - Na cestě, část 1
"Hned s tím přestaňte!" řekla Rachel a podívala se do zpětného zrcátka.

"Přestat s čím?" zeptala se Santana a znělo to až příliš nevinně.

"Slyším to mlaskání, víš," řekla Rachel rozzlobeně. "Říkala jsem ti, žádné ocucávání na zadním sedadle, když to zbytek z nás musí poslouchat."

"Možná že kdybys mi dovolila řídit, tento problém bychom neměli," odpověděla Santana a Rachel přísahala, že mohla v jejím hlase slyšet úšklebek, i když ji v tu chvíli nemohla skutečně vidět.

"Je to auto mých otců a já budu jediná, kdo ho po dobu naší cesty bude řídit," odpověděla Rachel.

Pravda byla, že na minivanu jí vůbec nezáleželo a řízení nenáviděla, ale jen sama sobě věřila dost na to, aby je dostala do New Yorku v celku. Kdykoliv byla Quinn v autě, byla Rachel nervózní, takže rozhodně nechtěla trávit deset hodin v autě s někým jiným za volantem. Prostě si přála, aby ji Santana přestala rozptylovat tím, že si vzadu užívá s Brittany, nebo se snaží dostat dopředu a změnit rádiovou stanici.

"Musím na záchod," oznámila Brittany o několik sekund později.

"Vždyť jsme stavěli před patnácti minutami!" řekl Kurt poněkud hlasitě.

"O co ti jde, Hummele?" zeptala se Santana.

"Jde mi o to, že měla jít, když jsme šli i my ostatní," odpověděl Kurt.

"Ale to jsem nepotřebovala," uvedla Brittany.

"Zastav na dalším odpočívadle," požadovala Santana.

"Ale-"

"Zmlkni, Hummele," přerušila ho Santana.

"Všichni se prosím uklidněte," řekl Blaine tiše. "Zastavme ještě jednou; můžeme použít toalety a ujistit se, že máme něco k jídlu a pití, takže nebudeme muset zase chvíli stavět."

Rachel si povzdechla a podívala se vedle ní na Quinn; její přítelkyně jen zvedla obočí a Rachel věděla, že tenhle pohled říkal 'Já jsem tě varovala.' Byli na cestě dvě hodiny, ale urazili sotva šedesát mil. Nejdřív Santana požadovala, aby se, než odjedou z Limy, zastavili na snídani, i když je Rachel všechny požádala, aby se najedli, než je vyzvedne. Kurt popíjel kávu, takže o něco později museli zastavit na benzínce, protože si stěžoval, že jestli to neudělají, exploduje mu močový měchýř. Po třetí a po čtvrté zastavili také kvůli Santaně; nejdřív když si uvědomila, že doma zapomněla sluchátka a chtěla zastavit, aby si je koupila, a potom musela jít na záchod. Rachel se ze začátku se Santanou dohadovala, ale rychle se naučila, že hádat se s ní, bylo marné.

"Dobře, poslední zastávka, ale pak musíme dohnat ztracený čas, takže na chvíli žádné další zastávky," řekla Rachel a Quinn se vedle ní tiše zasmála.

"Tak s tím hodně štěstí," zamumlala Quinn, když se dosmála.

"Podívejte, tady je výjezd," řekl Blaine a ukázal dopředu, zatímco Rachel zapnula blinkr a zamířila k výjezdu.

"Odboč doleva," poručil Kurt.

"Odboč doprava," řekla Santana o několik okamžiků později.

Rachel obrátila oči v sloup. "Záleží na tom, kam pojedeme?"

"Ano," řekli Santana a Kurt jednohlasně.

Rachel se podívala napravo a pozvedla obočí na Quinn. "Kam bys chtěla jet?"

Santana se ušklíbla. "To že to s ní děláš, ještě neznamená, že by měla o všem rozhodovat."

Rachel se začervenala. "Dobře, zaprvé, ne že by ti do toho něco bylo, ale já 'to' s nikým nedělám. A zadruhé, musíš být tak hrubá?"

"Možná to je ten problém, potřebuješ si trochu užít," odpověděla Santana.

Rachel ignorovala Santaniny poznámky a zahnula vlevo; mohla slyšet, jak si druhá dívka nespokojeně odfrkla, ale v tuhle chvíli jí bylo jedno, jestli na ni byla Santana naštvaná. Po pár minutách na silnici, zajela k první čerpací stanici, na kterou narazila. Benzínka byla v dezolátním stavu a zdálo se, že by mohli něco chytit jen z pohledu na ni, ale ona se nemohla jen tak otočit a nechat Santanu mít škodolibou radost z toho, že měla pravdu.

Téměř ještě předtím, než auto úplně zastavilo, měla už Brittany otevřené dveře a napůl běžela a napůl poskakovala směrem k budově. Rachel se ohlédla a všimla si, že se Kurt tváří znechuceně, ale jinak si nijak nahlas nestěžoval. Blaine, Santana a Kurt vystoupili z auta, zatímco Quinn a Rachel zůstaly sedět.

"Stále se bavíš?" zeptala se Quinn.

Rachel obrátila oči v sloup. "Měla jsem tě poslechnout; tímto tempem dorazíme do New Yorku akorát tak včas, abychom se otočili a jeli zpátky do Limy."

Quinn se usmála. "Není to tak zlé."

"Šedesát tři mil," uvedla Rachel. "Vyjeli jsme z Limy před dvěma hodinami."

"Já vím, že máš všechno naplánované, ale zkus se prostě uvolnit," řekla Quinn, natáhla se přes přístrojovou desku a položila svou ruku na Rachelinu.

Rachel si povzdechla. "Jen se tam chci brzy dostat; je tam toho tolik, co bych ti chtěla ukázat."

"Dostaneme se tam." Quinn jí stiskla ruku. "Ale jsi se svými přáteli, tak se snaž nedělat si starosti s tím, jak dlouho to bude trvat a prostě si užívej výlet."

"Chovám se iracionálně, že jo?" zeptala se Rachel.

"Pokud si myslíš, že se tam dostaneš včas se Santanou v autě, pak ano," odpověděla Quinn se smíchem.
__________________________________________________

Rachel se zatočila s roztaženýma rukama. Slyšela, jak se jí Quinn směje, ale bylo jí to jedno; konečně byla zpátky ve městě, které tak moc milovala a nemohla být šťastnější. Nebyl to ani rok, co byla vržena zpět do Limy, ale jí se to zdálo, jako mnohem déle. V minulosti jí její poslední rok na střední utekl jako voda, protože byla tak zaměřená na svou budoucnost; teď byla sice také zaměřena na svou budoucnost, ale úplně jiným způsobem. Bylo mnohem více stresující snažit se změnit svou budoucnost, než jen čekat na to, co jí život přinese.

"Jsme tady," řekl Kurt a téměř ani nedýchal vzrušením.

"A trvalo nám to jen čtrnáct hodin," řekla Rachel a přimhouřila oči na Santanu.

"Teď jsme tady, a to je to, na čem záleží," řekl Kurt a ovinul paži kolem jejích ramen.

"Pořád ještě si stěžuje?" zakřičela Santana několika metrů od nich.

Rachel obrátila oči v sloup a Santanu ignorovala. "Máš pravdu, Kurte."

"Samozřejmě, že mám pravdu," odpověděl Kurt a vedl ji k místu, kde stáli Blaine a Quinn. "Teď, když jsme strávili potřebnou dobu na Times Square; umírám hlady."

"Můžeme jít do zoo?" zeptala se Brittany, šťastně poskakovala k nim a Santanu táhla za sebou.

"Nemyslím si, že zoo bude takhle pozdě otevřené," odpověděla Quinn.

"Nemáš hlad?" zeptala se Rachel. "Kurt se chce jít najíst."

Brittany přikývla. "Můžeme jít do zoo zítra?"

Rachel se podívala na Santanu, která na ni pozvedla obočí. "Uvidíme."

"Tak, kam se chcete jít najíst?" zeptal se Blaine.

"Oh!" vydechla Rachel a vzrušením tleskla rukama. "Znám dokonalé místo! Je tu úžasná, malá, italská restaurace jen pár zastávek metra od hotelu. Mají tam tu nejlepší pizzu a lasagne."

Santana se na ni skepticky zadívala. "Jak to sakra víš?"

"Moji tatínci a já tam chodíme pokaždé, když jsme tady," zalhala rychle Rachel.

Ve skutečnosti na ni jedné zimní noci narazili ona a Kurt; snažili se dostat do jiné restaurace, ale cestou se ztratili a oba byli tak hladoví a byla jim taková zima, že upustili od jejich hledávání a vlezli do první restaurace, na kterou narazili. Ta se pak stala jejich oblíbenou restaurací ve městě a jí se posledních osm měsíců po jejich pravidelných schůzkách v restauraci nesmírně stýskalo. Bylo to jedno z míst, kam chtěla své přátele vzít nejvíc a napadlo ji, že tohle je dobrá příležitost.

"Mě je to jedno, pokud to nebude jedno z těch míst s těmi nechutnými veganskými blbostmi, co jíš," řekla Santana a pokrčila rameny.

"I když tam mají spoustu vegetariánských a veganských věcí, mohu tě ujistit, že mají víc než to," odpověděla Rachel. "I když, Santano, zkusila si vůbec veganské jídlo, protože mi připadá těžké uvěřit, že každý kousek z toho by byl nechutný."

"Má pravdu," vložila se do toho Quinn. "Něco z toho je dobré."

Santana obrátila oči v sloup a pak se ušklíbla a naznačila Quinn prásknutí bičem. Quinn jen pozvedla obočí a naklonila hlavu směrem k Brittany, což Santaně setřelo úšklebek z tváře.

"Můžu dostat jednu z nich?" zeptala se Brittany, když sledovala malého chlapce s molitanovou korunou Sochy Svobody na hlavě. "San, obě můžeme jednu mít!"

"Jistě, B," odpověděla Santana, ale nevypadala moc nadšeně.

Rachel si položila ruku na ústa a snažila se zadržet smích, který hrozil uniknout. Ale Santana si toho jasně všimla a přimhouřila na Rachel oči.

"Oh, podívej, trička!" řekla Brittany, popadla svou přítelkyni za ruku a táhla ji pryč.

Blaine se zasmál. "Chudák Santana."

Quinn se zasmála. "To je to, co se dostane, když nazývá podpantoflákem."

"Ona rozhodně nemá žádné právo nazývat někoho jiného podpantoflákem," řekl Kurt, když pobaveně sledoval, jak blondýnka drží různá trička před druhou dívkou.

"Jak dlouho si myslíte, že to bude trvat?" zeptal se Kurt ve chvíli, kdy jeho žaludek hlasitě zaburácel hlady.

"Moc dlouho ne," řekl Blaine a pohladil Kurta po paži.

"Zvlášť, pokud se rozhodneme být milí a Santanu ušetřit," řekla Rachel.

"Myslím, že mohu počkat o něco déle," odpověděl Kurt a ušklíbl se.

Rachel věděla, že to pravděpodobně byla odplata za to, co druhá dívka udělala v autě. Hrozila mu, že ho vyhodí z auta, jestli nepřestane zpívat písničky z muzikálů. Kurt se ale jen ušklíbl a ignoroval ji; místo toho, aby splnila své výhružky, se Santana vrhla dopředu a rozcuchala Kurtovi vlasy. A Rachel by mohla téměř přísahat, že jí z jeho výkřiku stále zvoní v uších.

Santana a Brittany se vrátily, ale teď na sobě měly stejná I Love NY trička. Rachel si nemohla pomoct, ale musela se při pohledu na ně usmát; vytáhla z kabelky foťák a rozhlížela se po někom, kdo nevypadal, že by s ním utekl. Nedaleko postávala rodina, která vypadala jako turisté, a tak se Rachel vydala k nim.

"Promiňte," řekla Rachel a usmála se na matku. "Mohla byste nás vyfotit?"

Žena se usmála a natáhla se pro fotoaparát. "Jistě."

"Děkuji vám," řekla Rachel a otočila se ke svým přátelům. "Pojďte! Vyfotíme se spolu."

Rachel popadla Quinn za ruku a přitáhla si ji, aby stála vedle ní. Kurt byl na její druhé straně s Blainem vedle něj, a Santana byla na pravé straně Quinn, uvězněná mezi dvěma blondýnkami. Po chvíli Quinn omotala ruku kolem pasu Rachel a přitáhla si ji blíž. Když vyšel blesk, Rachel se, místo pohledu do fotoaparátu, široce usmívala na svou přítelkyni.
__________________________________________________

"Kachny!" vykřikla Brittany, rozeběhla se k rybníku a táhla Santanu spolu s ní.

Rachel se usmála, jak pozorovala své přátele. "Co má Brittany pořád s těmi kachnami?"

Quinn se zasmála a zavrtěla hlavou. "Tvrdí, že jí jedna zachránila život, když jí bylo šest."

"Cože?" zeptala se Rachel a svraštila obočí.

"Podle všeho se to stalo, když jela se svou rodinou na dovolenou na chatu vedle jezera," začala Quinn. "Říká, že se v noci vyplížila ven a šla si zaplavat, ale plavat neuměla, takže by se byla utopila, kdyby nepřišla kachna a nevytáhla ji z vody." Quinn pohlédla na Rachel. "Já vím, že je to neuvěřitelné, ale přísahá, že to stalo, takže jsem se nikdy ani nepokoušela poukazovat na nedostatky jejího příběhu."

"Jako to, jak by kachna mohla vytáhnout člověka z vody?" zeptala se Rachel.

"Přesně tak," řekla se smíchem Quinn.

"Já vím, že není hloupá - zdaleka ne - ona prostě vidí svět docela jiným způsobem, než my ostatní," řekla Rachel s úsměvem a podívala se blondýnku. "Občas by mě zajímalo, jaké by to bylo být jí - vidět svět v šťastnější světle."

"Protože ty jsi takový pesimista," řekla Quinn sarkasticky a zasmála se.

"Dobře, ano, jsem obecně optimistická osoba, ale stále vidím na světě i to špatné; jen jsem se rozhodla to ignorovat a dát lidem možnost ospravedlnit se," odpověděla Rachel.

"Pojďte, lidi!" zakřičela Brittany. "Pomozte mi krmit kachny!"

Rachel se jen usmála a lehce zavrtěla hlavou; jakmile si Brittany uvědomila, že Central Park měl několik vodních ploch, trvala, předtím než vyrazili, na koupi chleba. Původně jim chtěla koupit koblihy, protože bylo ráno a koblihy byly k snídani lepší, ale Rachel navrhla koupit místo toho bochník chleba. Nevěděla, jestli kachny mohly cukr, ale pro případ, že to tak nebylo, nechtěla riskovat.

"Pojďme krmit kachny," řekla Rachel, otočila se a natáhla se pro Quinninu ruku.

"Kurt a Blaine budou zklamaní, že přišli o veškerou zábavu," žertovala Quinn, když propletla prsty s Rachel.

Rachel a Quinn zamířily k rybníčku, kde se blízko Brittany, ve vodě hemžily kachny. Zdálo se, že Santana do vody hází celé krajíce chleba jen proto, že ji baví sledovat, jak o mě zvířata bojují, naopak Brittany se snažila trhat její chleba na stejně velké kousky. Blondýnka se usmála a podala Rachel krajíc chleba a pak sáhla do tašky a vytáhla další krajíc pro Quinn.

"Můžeme jít potom do zoo?" zeptala se Brittany.

"Nemyslím si, že na to dnes budeme mít čas," odpověděla Rachel a Brittany se okamžitě zdála o trochu méně šťastná než před chvílí. "Ale můžeme to zkusit zítra ráno, dobře?"

"Lhářko," zašeptala Quinn.

"Za chvíli přijdou Kurt a Blaine a pak si dáme brunch (snídaňo-oběd)," řekla Rachel a Quinn ignorovala.

Santana vytáhla telefon. "V jednu něco mám."

"To jsi mi neřekla," řekla Rachel, zděšena tím, že bude muset změnit její pečlivě promyšlený plán. "Co máš naplánovaného?"

"Jdu na prohlídku NYU," odpověděla Santana s pokrčením ramen.

"Hlásíš se tam?" zeptala se Rachel.

"Možná," řekla Santana a ušklíbla se.

"Nedávno se přihlásila," řekla Brittany. "Však víš, protože tu budeš ty a Quinn taky nebude daleko."

"Opravdu?" zeptala se Rachel a pobaveně povytáhla obočí.

"Ne," odpověděla Santana rychle.

"Ano, je to tak," řekla Brittany a ignorovala Santanin nespokojený pohled. "To je to, co jsi mi řekla."

Quinn se začala smát a Santana se na ni zamračila. "Promiň, ale nehlásila ses na NYU taky?"

"No a?" řekla Quinn, když se přestala smát.

"Proč ses ty chtěla přestěhovat do New Yorku?" zeptala se Santana a ušklíbla se.

Quinn se začervenala. "Na tom nezáleží."

"Ty ses přihlásila na NYU?" řekla Rachel tiše a usmála se na svou přítelkyni.

"Hlásila jsem se na poměrně dost škol," řekla Quinn a pokrčila rameny. "Věděla jsem, že tu budeš ty a pravděpodobně i Kurt, a napadlo mě, že by mohlo být hezké, mít na blízku lidi, které znám."

"Chceš říct, že tě napadlo, že by bylo hezké mít na blízku Berry," vložila se do toho Santana.

"Buď hodná, San," řekla Brittany a lehce bouchla svou přítelkyni do ruky. "Quinn je kvůli tobě celá červená."

"Ty by ses sem opravdu nastěhovala jen kvůli mě?" zeptala se Rachel a otočila se na Quinn.

Quinn pomalu přikývla.

"To je tak sladké," řekla Rachel, objala Quinn kolem krku a přitáhla si ji blíž.

"Jestli se vy dvě začnete olizovat, budu zvracet," řekla Santana, chytila každou z nich za ruku a odtáhla je od sebe.

"Ach ne, vypadá to, že jsme přišli příliš pozdě," řekl Kurt, když se k nim blížil ruku v ruce s Blainem. "Necháme vás na hodinku o samotě a Santana už se chová hrubě."

"Došel mi chleba; půjdeme teď na oběd?" zeptala se Brittany.

"Brunch," opravila ji Rachel.

"Co je to?" zajímala se Brittany.

"Vysvětlím ti to cestou," řekla Santana a usmála se na blondýnku, když spojila jejich ruce.
__________________________________________________

Kurt natáhl nohy na postel, otočil se k Rachel a opřel si hlavu o ruku. "Musíme si udělat čas na nějaké holčičí věci; mám pocit, jako bychom spolu doopravdy nebyli sami několik týdnů, díky čemuž se cítím jako hrozný přítel."

"Je to pochopitelné," řekla Rachel a pokrčila rameny. "Tebe zaměstnává Blaine a já jsem byla zaneprázdněna Quinn."

"A jak to mezi vámi dvěma jde?" zeptal se Kurt. "Vím, že jsem se ptal minulý týden, ale vážně, jak to jde?"

"Všechno je perfektní," odpověděla Rachel s úsměvem.

"Opravdu?" zeptal se Kurt.

"Opravdu," řekla Rachel s ještě širším úsměvem.

"To jen - Quinn byla vždy dost uzavřená a já se bál, že by to pro vás dvě mohl být problém," řekl Kurt a svraštil obočí.

"Ale není," řekla tiše Rachel. "Byl to problém, když jsme se začaly stávat přáteli, ale od té doby se v mluvení se mnou stala docela dobrá. Samozřejmě, že mi neříká všechno, ale naučila jsem se příliš na ni netlačit a věřit jí, že za mnou sama přijde, až bude připravená."

Kurt se usmál. "Takže jsi šťastná."

"To jsem," odpověděla Rachel. "Takhle šťastná už jsem nebyla velmi dlouhou dobu."

"Dobře, protože když se k tobě jako blbec choval Finn, mohl jsem mu vyhrožovat, ale nemyslím si, že mohu totéž dělat s Quinn," řekl se smíchem Kurt.

"Ty jsi vyhrožoval Finnovi?" zeptala se Rachel a také se lehce zasmála.

"Možná, jednou nebo dvakrát," odpověděl Kurt a pokrčil rameny.

"Myslela jsem, že jsi proti násilí," řekla Rachel a pozvedla na něj obočí.

"Nevyhrožoval jsem mu násilím," odpověděl Kurt. "Jen jsem mu pohrozil, že schovám všechny jeho videohry někam, kde už je nikdy nenajde."

Rachel se zasmála nahlas. "Máš pravdu, nemyslím si, že tohle by na Quinn fungovalo."

Kurt se otočil na záda; díval se několik okamžiků na strop svého hotelového pokoje, než otočil hlavu a podíval se znovu na Rachel. Poznala, že se jí chtěl na něco zeptat; měl ten výraz, který míval vždycky, když si s něčím dělal starosti a chtěl vědět, co si o tom myslí ona. Poté co byli přátelé téměř polovina jejího života, se naučila číst v něm lépe, než kdokoliv jiný. Věděla, že ho v poslední době něco trápí, protože byl tišší, než bylo obvyklé.

"Myslíš si, že je Blaine šťastný?" zeptal se Kurt nakonec.

"Já nevím," řekla Rachel a pokrčila rameny.

"Byl v poslední době tak - mrzutý," řekl Kurt a mírně se zamračil.

"Už ses ho na to ptal?" přemýšlela Rachel.

"Samozřejmě," odpověděl Kurt. "Obvykle ale říká, že se nic neděje, tak to nechávám být, ale znám ho dost dobře na to, abych věděl, že se něco děje. Jen bych si přál, aby mi řekl, o co jde; miluju ho, a jestli se něco děje, chci vědět co, abychom to mohli napravit."

"Možná, že má jen strach," řekla Rachel, protože věděla, že takhle to bylo, když začali mít Kurt a Blaine problémy v minulosti.

"Čeho by se měl bát?" zeptal se Kurt.

"No, než se nadějeme, budeme maturovat, a Blaine ne," odpověděla Rachel. "Ty budeš žít tady a on zůstane další rok v Limě. Možná, že se obává, jaký to bude mít vliv na váš vztah. Je jasné, že vztahy na dálku nejsou jednoduché, tak ho uklidni; dej mu vědět, že pro něho bude ve tvém životě místo vždy."

"On ví, že on je pro mě ten jediný a dokonce i když budu v New Yorku, stále budu chtít být s ním," řekl Kurt a zavrtěl hlavou. "Jak by si mohl myslet něco jiného?"

"Možná se pletu, ale zdálo se mi, že byl během celého tohoto výletu trochu mimo, takže jsem jen předpokládala, že tohle by mohl být ten problém," odpověděla Rachel.

Kurt si povzdechl. "Budu se snažit si s ním dnes večer promluvit; ty a Quinn se chystáte na Wicked - což vám mimochodem nehorázně závidím - a Brittany mluvila o tom, že půjdu se Santanou znovu do parku krmit kachny, což nám dává trochu času o samotě. Možná bychom Blaine a já mohli zajít do pěkné restaurace a mě se pak podaří ho přimět mluvit."

Kurt se otočil a podíval se na hodiny. "Neříkala Quinn, že už tu v tuhle dobu budou?"

Rachel popadla telefon a zamračila se na hodiny. "Pokud brzy nedorazí, zmeškají prohlídku NYADA!"

"Uklidni se, miláčku, jsem si jistý, že je zdržely jen Brittany nebo Santana," řekl Kurt a poplácal Rachel po ruce. "Blaine a Quinn by si tu prohlídku nenechali ujít a ty to víš."

Rachel se zhluboka nadechla. "Máš pravdu; jdu zavolat Quinn, kde jsou."

"Dobrá," řekl Kurt, posadil se a přehodil nohy přes okraj postele. "Teď se musím připravit; tohle je naše budoucí škola, musím vypadat perfektně."

Rachel se zasmála a zavrtěla nad svým přítelem hlavou. Zavřel dveře do koupelny, právě ve chvíli, když uslyšela, jak se zbytek jejích přátel blíží chodbou. Dveře se otevřely a naštvaně vypadající Quinn vešla do místnosti; soudě podle výrazu v Santanině tváři, to byla právě ona, kdo její přítelkyni tak naštval.

Rachel se na chvíli zadívala na Santanu a pak se obrátila ke Quinn. "Tak jaká byla prohlídka NYU?" Quinn nic neřekla, ale otočila se a zamračila se na Santanu. "Až tak dobrá, jo?" Rachel si povzdechla. "Můžeš mi to vyprávět cestou."
__________________________________________________

Rachel téměř poskakovala po ulici; držela za ruku Quinn a pohupovala jejich spojenýma rukama mezi nimi. Nebylo to poprvé a dokonce ani podruhé co Wicked viděla - po sedmém zhlédnutí to přestala počítat - ale bylo to přesně tak úžasné, jako když to viděla poprvé. Neslyšně pronášela každé slovo spolu s herci na jevišti a musela se hodně držet, aby nezačala zpívat nahlas. Ona a Kurt často sledovali zfilmované muzikály, ale žádný film nemohl být tak dobrý jako živé vystoupení. Na druhou stranu si vždy užívala možnost zpívat během filmu, což s Kurtem samozřejmě vždycky dělali.

"Užila sis to?" zeptala se Quinn a pobaveně se na ni usmála.

"Bylo to úžasné!" odpověděla Rachel

Poté co navštívila divadlo, se vždy cítila báječně; nevěděla, čím to bylo - zpěvem, atmosférou, tím, že byla obklopena tolika milovníky divadla - ale vždycky, když se odtamtud vracela, cítila se jinak. Čekala, že se ten pocit časem vytratí, ale i po tolika letech strávených na jevišti, se stále na konci každého večera cítila stejně. Ať už byla sama na jevišti, nebo v hledišti, nic se tomuto pocitu euforie nemohlo vyrovnat.

"Tobě se to líbilo?" zeptala se Rachel, když se odtrhla od svých myšlenek a uvědomila si, že Quinn nic neříká.

Blondýnka se usmála. "Bylo to úžasné - i když něco stále odvádělo mou pozornost."

"Co?" zeptala se Rachel a zamračila se.

"Ty," řekla Quinn a zastavila se a Rachel spolu s ní. Blondýnka se usmála a zavrtěla hlavou. "Byla jsi prostě tak nadšená, a jak ses snažila nezpívat - to bylo rozkošné."

Rachel cítila, jak rudne. "Omlouvám se."

"Neomlouvej se," řekla se smíchem Quinn.

"Ale ty jsi zaplatila za vstupenky a já tě pak rušila a-"

"Jsem si jistá, že se na to někdy můžeme podívat znovu," přerušila ji Quinn a usmála se na brunetku. "Konec konců za méně než rok tu budeš žít a já budu jen kousek cesty vlakem odsud."

"Znamená to, že mě přijedeš navštívit?" zeptala se Rachel a snažila se skrýt úsměv.

"No to ještě uvidíme," odpověděla Quinn a pokrčila rameny.

"A na čem to závisí?" zeptala se Rachel a hrála spolu s ní.

"No, však víš - různé věci," řekla Quinn a ušklíbla se.

Rachel přimhouřila oči. "Nevíš, že ne?"

"Ne, nemám tušení," řekla Quinn, zavrtěla hlavou a usmála se.

Rachel se usmála a jemně zatahala Quinn za ruku, tak aby pokračovala v chůzi. Líbilo se jí Quinn takhle vidět - šťastnou, hravou, spokojenou; nikdy v minulosti ji takhle neviděla. Tohle bylo něco, o čem si nikdy ani nepomyslela, že to bude ve svém životě potřebovat, ale teď když ji měla, nedokázala si život bez Quinn ani představit, i přesto, že strávila posledních jedenáct let svého minulého života bez ní.

"Co je?" zeptala se Quinn, když koutkem oka zahlédla, jak se na ni Rachel dívá.

"Přemýšlela jsem o tom, jak bych si přála, abys tuhle stránku své osobnosti ukázala i více lidem," odpověděla Rachel a podívala se Quinniným směrem.

Quinn povytáhla obočí. "A jaká stránka to je?"

"Ta, vtipná, co ráda flirtuje a zdá se, šťastná," odpověděla Rachel. "Ne že bych si neužívala všechny tvoje stránky, ale všichni ostatní obvykle vidí jen tvou vážnou stránku a nic víc. Vlastně si myslím, že většina ostatních studentů na McKinley se tě stále bojí."

"No, většinu střední školy jsem předstírala, že jsem kýmkoli jiným, jen ne sama sebou, takže jsem je nemohla nechat vidět nikoho jiného, než nepříjemnou hlavní roztleskávačku," řekla Quinn a přejela palcem Rachel po dlani. "Pak jsem otěhotněla a tenhle plán se zhroutil." Quinn zavrtěla hlavou a povzdechla si. "Nikdy jsem nevěřila nikomu jinému než Brittany a Santaně natolik, abych mu dovolila vidět něco jiného, než to, co jsem předstírala, že jsem. Ale teď myslím, že se mi aspoň pro jednou konečně líbí, kým jsem."

"To je dobře, protože mně se taky líbí, kým jsi," řekla Rachel s úsměvem.

"To je vždy plus," řekla se smíchem Quinn.
__________________________________________________

"Počkejte!"

"Co je?" řekla Rachel a málem vrazila do Kurta, který byl přímo před ní a ve chvíli, kdy Brittany vykřikla, se náhle se zastavil.

"Chtěli jsme jít do zoo!" řekla Brittany a rozhlédla se kolem.

Rachel si povzdechla; opravdu doufala, že Brittany na zoo zapomene, ale nezdálo se, že bude mít to štěstí. Opravdu se chtěla jen brzy dostat z města a vyrazit na jejich cestu do New Havenu, ale soudě podle výrazu, který jí Santana věnovala, se to nestane.

"Fajn, můžeme jít do zoo v Central Parku, ale můžeme tam zůstat jen několika hodin, dobře?" odpověděla Rachel.

"Ale já chci jít do té druhé," řekla Brittany a našpulila pusu Santaniným směrem.

Rachel bojovala s nutkáním protočit oči, protože nechtěla, aby na ni Santana uprostřed hotelové haly začala křičet. Znala Brittany dost dobře, aby věděla, že blondýnka nebyla hloupá; věděla prostě, jak dostat to, co chtěla a to bylo obvykle přes Santanu. Kdykoli se takhle zatvářila, Santana udělala, cokoliv chtěla, a ona své výhody právě teď využívala.

"Do jaké zoo bys chtěla jít, Brittany?" zeptal se Blaine.

"Bronx Zoo," odpověděla Brittany.

"Slyšeli jste ji," řekla Santana, pokračovala dál a táhla svá a Brittanina zavazadla za sebou.

"Dýchej," řekl Kurt, třel Rachel záda a ona udělala, co jí bylo řečeno.

Měla celý tenhle výlet do detailů naplánovaný a Santana celý její plán právě kompletně zničila, ale bylo jí jasné, že hádat se s ní by bylo úplně k ničemu. Možná byly teď s druhou dívkou přátelé, ale ona byla připravena ji uškrtit, a to Rachel nebyla vůbec násilnická osoba. Finn si vždy stěžoval, jak podrážděná se stávala, když byli na dovolené a zdá se, že na tom bylo něco pravdy. Vždycky byla ráda na všechno připravena a měla naplánovaný každý okamžik, aby dokázala plně využít svůj čas, ale to obvykle znamenalo, že když některý z jejích plánů nešel tak, jak by měl, stávala se nepříjemnou.

"Hned budeme venku," řekla Quinn, podívala se na Kurta a účinně ho tak odehnala.

"Měli bychom opravdu jít," řekla Rachel a snažila se odejít, ale jí Quinn jemně položila ruku na paži a zastavila ji

"Rach, můžu vidět tvůj plán cesty?" požádala Quinn.

"Je to v tašce," řekla Rachel, sundala tašku z ramene a vytáhla růžový sešit.

Když podala sešit Quinn, blondýnka ho otevřela a našla seznam naplánovaných akcí. Seznam zabíral hned několik stránek sešitu; Quinn se pousmála a podívala se na Rachel. Pak vytrhla inkriminované stránky a podala zbytek sešitu zpět Rachel.

"Co jsi to udělala!?" zeptala se Rachel mírně hystericky.

Quinn ji ignorovala a místo toho, aby jí odpověděla, se otočila k recepci a vyrazila tam. Rachel byla hned za ní s ústy stále hrůzou dokořán, ale Quinn si jí ani nevšimla, nebo se alespoň nezdálo, že by se o ni starala.

"Můžete pro mě něco udělat?" zeptala se Quinn mladého muže za stolem.

"Cokoliv," řekl muž až příliš rychle.

"Skartujete to pro mě?" zeptala se Quinn a podala mu vytržené stránky.

Recepční přikývl. "Hned."

Rachel dupla nohou, když sledovala, jak muž odchází s jejím pečlivě připraveným plánem v ruce. "Nemůžu uvěřit, že jsi to udělala!"

"Máme jarní prázdniny," uvedla Quinn a položila si pravou ruku kolem pasu Rachel. "Všechno bude v pořádku, i když nebude každá sekunda každého dne přesně naplánovaná. Kromě toho, takhle nebude moct Santana kazit tvé plány a ty se nebudeš muset se vším tolik stresovat."

Rachel si podrážděně povzdechla, ale přikývla. "Ale stejně se mi pořád nelíbí, že si to zničila."

Quinn se tiše zasmála. "Já vím, ale nebyla jiná možnost."

"Nebudeš ničit i mé cestovní průvodce, že ne?" zeptala se Rachel a opřela si hlavu o Quinnino rameno.

Quinn se usmála a políbila Rachel na vršek hlavy. "Ty si můžeš nechat."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stanca stanca | 24. března 2013 v 16:37 | Reagovat

Teda brittana je na zabití, jinak parádní kapitolka. Díky moc za překlad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama