Past Mistakes (Glee-Faberry) - Kapitola 24 – Došli jsme daleko

15. března 2013 v 20:29 | ViKej |  Past Mistakes (Glee-Faberry)
Název povídky: Past Mistakes
Autor originálu: InvisiMeg
Přeložila: ViKej
Fandom: Glee
Pairing: Faberry (Quinn Fabray/Rachel Berry),
Brittana (Brittany S. Pierce/Santana Lopez)
Varování: FEMSLASH
Pokračování: 24/35
Info: Rachel má přání a ocitne se na místě, o kterém si nikdy nemyslela, že znovu uvidí. Znovu prožívá svůj poslední ročník na střední a snaží se spravit vše, co se pokazilo a najít to, co jí v životě chybí.



Všichni mluví o tom, jak by Finneptovi nejradši nakopali zadek, tak proč to sakra už někdo neudělá?! Enjoy it!

Kapitola 24 - Došli jsme daleko
Rachel sledovala, jak se Quinn zhluboka nadechla; stále ještě stála na tribunách a zdálo se, že se jejich bezpečí zdráhá opustit. Věděla, že blondýnka byla ze vstupu do školy nervózní a ona jí to opravdu nemohla vyčítat, protože sama byla také mírně nervózní. Jejich vrstevníci nebyli zrovna známý pro svou vstřícnost, ale o Kurtovi, Blainovi, Brittany a Santaně všichni věděli a oni mohli chodit po chodbách a držet se za ruce, aniž by si jich lidé opravdu všímali, takže Rachel doufala, že nikdo nebude věnovat pozornost ani jim. Ale část z ní věděla, že tohle bylo jiné; tohle byla Quinn Fabray, bývalá hlavní roztleskávačka, která nejenže všem řekla, že je gay, ale také to, že je s Rachel.

"Dobře, myslím, že jsem připravená," řekla Quinn, přičemž sešla několik zbývajících kroků dolů.

"Jsi si jistá?" zeptala se Rachel.

Quinn přikývla. "Převážně."

Rachel se lehce zasmála. "Možná to nebude tak hrozné, jak si myslíš."

Quinn pokrčila rameny a natáhla se pro Rachelinu ruku. "Možná, že ne, když budeš stát vedle mě."

Rachel se usmála a Quinn zamířila ke dveřím do školy. Šla o něco pomalejší, než bylo obvyklé, čímž se pravděpodobně jen snažila oddálit nevyhnutelné. Jestli to Finn opravdu všem řekl nebo ne, nevěděli, ale Quinn udělala další preventivní opatření a oznámila všem na Facebooku, že byly pár. Blondýnka to však stále ještě neřekla své mámě, ale bylo pravděpodobně jen otázkou času, než se o tom dozví a Rachel si přála, aby jí to řekla sama Quinn dřív, než se to k ní dostane jiným způsobem. Nehodlala ji však tlačit do toho, aby jí to řekla, ale už jí k tomu řekla svůj názor.

"Stále připravena?" zeptala se Rachel, když se zastavily přede dveřmi.

"Ne," řekla Quinn, ale stejně otevřela dveře a nechala Rachel vstoupit první.

Když vešly, nikdo si jich nejdřív nevšímal, ale čím dál šly, tím více si Rachel začala všímat, že po nich hodně lidí pokukuje, několik lidí na ně otevřeně zíralo, a další si mezi sebou šeptali. Začala se cítit trochu rozpačitě, ale stále pevně držela Quinninu ruku a jemně ji stiskla, protože věděla, že druhá dívka pravděpodobně vnitřně vyšiluje.

"Musím si vzít ze skříňky knížku," řekla Rachel, když se přiblížily k její skříňce.

"Proč musí všichni zírat?" zeptala se Quinn a pustila Rachelinu ruku, aby mohla zadat kombinaci k zámku.

"Tohle je Lima, jejich životy zřejmě nejsou příliš vzrušující," řekla Rachel a usmála se na ni. "Ale jsem si jistá, že to nebude trvat dlouho, až se vrátíme z jarních prázdnin, už to bude určitě všem jedno. Prostě se musí rozptýlit počáteční šok a pak se vše vrátí k tomu, jak to bylo před minulým pátkem."

"To by bylo hezké," řekla Quinn a zamračila se na nějakého chlapce z prváku, který se jimi zdál až moc zaujatý. "Jestli se mi podaří přežít tenhle týden, aniž bych někomu nafackovala, bude to skvělé."

"Nikomu bys takhle neublížila," řekla Rachel a zavrtěla hlavou. "Až na, však víš - tenkrát."

Quinn ztuhla. "Stále je mi to tak moc líto."

"Už je to dávno, co jsem ti za to odpustila, Quinn," odpověděla Rachel a zavřela skříňku. "Doprovodíš mě teď do třídy?"

"Co když chci, abys ty doprovodila do třídy mě?" zeptala se Quinn.

"Možná bychom mohly vypracovat nějaký plán," řekla Rachel a pokrčila rameny. "Můžeš mě doprovázet pondělky a středy, a já tebe úterky a čtvrtky, a v pátek se můžeme vždy střídat."

Quinn se zasmála. "Nebudeš kvůli tomu dělat jeden z těch tvých kočičích plánovacích kalendářů, že ne?"

Rachel se začervenala. "Ne, myslím, že je dost snadné si to zapamatovat."

"A proč chceš pondělky a středy?" zeptala se Quinn.

"Protože jsem to vymyslela," řekla Rachel a pokrčila rameny.

"Nebo chceš spíš být ta, co bude doprovázena dneska," řekla Quinn a ušklíbla se.

"To je také možnost," odpověděla Rachel.

Quinn si dramaticky povzdechla. "Dobře, myslím, že bych tě dnes mohla doprovodit."

"Ty jsi o tom někdy pochybovala?" zeptala se Rachel s úsměvem.

"Ne," řekla Quinn, přičemž vzala Rachel za volnou ruku.

Quinn doprovázela Rachel na její první hodinu a brunetka cítila, jak její přítelkyně, jakmile se dostaly ke dveřím, znervózněla. Rachel si myslela, že to bylo rozkošné, když byla blondýnka nervózní, protože většinu času, co ji znala, se zdála vždy tak sebejistá.

"Nemusíš mě políbit," řekla Rachel a jemně stiskla druhé dívce ruku. "Nemusíš dělat nic, na co nejsi připravená."

"Já vím," řekla Quinn, sklonila se a spojila jejich rty.

Rachel se usmála do polibku, než někdo v hale něco zašeptal a ony se rychle rozdělily. Povzdechla si, rozhlédla se kolem sebe a snažila se přijít na to, kdo to byl, ale pak si všimla Kurta mířícího k jednomu z členů fotbalového týmu.

"Dospěj!" řekl Kurt a ukázal prstem většímu chlapci do tváře.

"Je tu nějaký problém?" zeptal se Sam, který se objevil Kurtovi po boku.

Fotbalista zavrtěl hlavou a vykročil pryč; Sam poplácal Kurta po rameni, kývl směrem ke Quinn a Rachel a také odešel.

"Pojďme," řekl Kurt a táhl Rachel do učebny. "Musím ti vyprávět o mém víkendu."

"Uvidíme se po hodině," řekla Rachel, ohlédla se přes rameno a usmála se na svou přítelkyni.
____________________________________________________

Rachel cítila, jak se o ni někdo otřel, a když se otočila, okamžitě se setkala s párem rtů na jejích; překvapeně vypískla, ale polibek opětovala. Když se odtáhla, zírala do Quinniných rozzářených oříškových očí. Dělala si obavy, jak probíhal Quinnin den od té doby, co ji viděla naposledy, ale blondýnka vypadala ve skutečnosti docela šťastně, takže to brala jako náznak toho, že její den nebyl tak špatný, jak očekávala.

"Vypadáš šťastně," řekla Rachel a propletla jejich prsty dohromady.

Quinn pokrčila rameny. "Budu trávit dalších třicet minut s tebou."

"Probíhá tvůj den dobře?" zeptala se Rachel.

"Myslíš celou tu jednu hodinu, co ses mě ptala naposledy?" řekla Quinn a povytáhla obočí.

"Ano," řekla Rachel a cítila, jak její tvář rudne.

Věděla, že to trochu přehání, ale nemohla si pomoct; měla prostě v povaze chránit lidi, na kterých jí záleželo. Finna to vždycky obtěžovalo; obvykle jí říkal, že na něho byla příliš citově vázaná a urazil se, když se ho pokoušela nějakým způsobem bránit, čemuž nikdy nerozuměla. Nemyslela si, že by se o sebe Finn nebo snad Quinn nedokázali postarat, ale chtěla, aby druhá dívka věděla, že je tam pro ni, pokud by bylo potřeba.

Kurt si odkašlal. "Mohly byste vy dvě být prosím spolu trochu méně roztomilé?"

"Nech je být," pokáral ho Blaine.

"Pořád to nechápu," řekla Mercedes a zavrtěla hlavou.

"Co nechápeš?" zeptala se Santana a přimhouřila oči.

"Kdy se to stalo?" zeptala se Mercedes a pokynula mezi Quinn a Rachel. "Mám na mysli, Quinn nejdřív Rachel nesnášela a pak se staly přáteli, což už bylo dost divné, ale teď tohle?"

"Opravdu sis toho nevšimla?" zeptal se Kurt.

"Je to Quinn a Rachel - nikdy mě nenapadlo, že by tam mohlo být něco, čeho si všímat," odpověděla Mercedes. "A to o tom všichni kromě mě věděli?"

"Všichni ne," odpověděla Rachel.

"Většina," řekl Kurt a přikývl.

"Proč jsi mi to neřekl?" zeptala se Mercedes a pozvedla na Kurta obočí.

"Nebylo na mě, abych ti to řekl," odpověděl Kurt.

"A co ty?" zeptala se Mercedes a obrátila se k Tině.

"Slíbila jsem jim, že to neudělám," řekla Tina a pokrčila rameny. "A přišla jsem na to teprve po Regionálkách; ačkoli to bylo jen náhodou."

"Tím myslí, že je přistihla, jak to dělají," dodala Santana.

Quinn obrátila oči v sloup. "Nedělaly jsme to."

"Může někdo prostě začít od začátku?" zeptala se Mercedes.

Quinn a Rachel se na sebe podívaly, než Rachel otevřela ústa a řekla: "To je dlouhý příběh."

Mercedes pokrčila rameny. "Máme čas."

"No, pro mě to začalo kolem mých narozenin, když jsem přišla na to, že ke mně Quinn něco cítí," řekla Rachel.

"Na což někteří z nás přišli dlouho před tím," přerušil ji Kurt.

"Ano, podle některých lidí, můžu být někdy trochu zabedněná," řekla Rachel a protočila oči.

"Dobře, krátká verze," řekla Quinn. "Po Národních minulý jsem si uvědomila, že k ní něco cítím, a že už to trvá nějakou dobu, ale nikdy předtím jsem si to nebyla ochotna přiznat, a tak jsem s ní zacházela tak, jak jsem zacházela. Přes léto jsem přestala sama se sebou tolik bojovat a pak začala škola a my se začaly stávat přáteli. Na Nový rok, jsem ji políbila, ale pak jsem začala trochu bláznit-"

"Vy dvě jste spolu od Nového roku?" ozval se Finn z druhého konce stolu.

"Drž hubu nebo vytáhnu z tašky tu lepící pásku," řekla Santana a podívala se na něj.

"Trvalo to další měsíc, ale nakonec jsme šly na naše první rande a od té doby jsme braly věci pomalu," řekla Quinn, ignorovala Finnův výbuch a pokračovala se svým příběhem.

Santana si odfrkla. "A tím pomalu, myslí, že na sebe skočí při každé vhodné příležitosti, kterou dostanou."

"To je trochu přehnané, Santano," řekla Rachel a protočila oči.

"Děláte to jen proto, abyste mi ublížily?" zeptal se Finn.

"Ty vole, nech toho," řekl Puck pevně. "To není o tobě."

"Ale Rachel není gay!" zařval Finn.

"Slyšel jsi něco z toho, co právě řekly?" zeptal se Puck zvýšeným hlasem.

"Přestaňte na sebe křičet," řekla Brittany a zamračila se.

"Měli bychom to vzdát," povzdechla si Santana. "Je zřejmé, že Finn je příliš hloupý, aby pochopil něco jiného, než je vrčení."

"Musíš být vždycky taková mrcha?" zeptal se Finn.

"Myslíš, že jsem mrcha?" zeptala se Santana jízlivě. "Proč neřekneš všem o tom, jak si vyhrožoval Quinn, aby se držela dál od tvé milované Rachel."

"Cože?" vykřikl Kurt, trhl hlavu a podíval se na svého nevlastního bratra.

"Chtěl si to udělat v pátek po konci sboru, je to tak?" zeptala se Santana. "Ale Quinn tě v tom předběhla a udělala to předtím, než si mohl ty. Musí být na nic vědět, že tvůj plán selhal a ona teď může chodit a držet Rachel za ruku kdekoli chce. Je to legrační - neříkal si všem, jak moc tě mrzí to, co jsi udělal mě a pak uděláš přesně to samé Quinn. I když tentokrát to bylo ještě horší; snažil ses toho využít, abys ji mohl vydírat "

Téměř všichni seděli v ohromeném tichu; Finn a Santana se na sebe mračili, dokud se chlapec nerozhodl konečně vstát a odejít.

"Je mi to tak líto," řekl Blaine Quinn a prolomil tak ticho. "Neměl jsem ani tušení, že se něco minulý týden dělo."

"Proč jsi nám to neřekla - proč jsi to neřekla mně?" zeptal se Kurt.

Rachel si povzdechla. "Žiješ s ním, a já nechtěla, aby byly věci u vás doma ještě více napjaté. Vím, že věci mezi vámi v poslední době nebyly nic moc a já k tomu nechtěla ještě něco přidávat. Ať tak nebo tak, je to tvůj nevlastní bratr."

"Měla jsi mi to říct," řekl Puck a zatínal čelist. "Nakopal bych mu zadek."

"Což je přesně důvod, proč jsem ti to neřekla, Noe," odpověděla Rachel.

"Zbytek kluků nebude zrovna nadšený, až to zjistí," řekla Tina a zavrtěla hlavou.

"Proč myslíš?" zeptala se Rachel, podívala se na ni a zamračila se.

"Zeptej se Kurta," řekla Tina a sklonila hlavu.

"Kurte?" řekla Rachel a přimhouřila oči.

"Možná jsme si mohli dát za úkol chránit vás dvě před neandrtálci z této školy," odpověděl Kurt a pokrčil rameny.

"Proč jste to neudělali i pro nás?" chtěla vědět Santana a pokynula mezi ní a Brittany.

"Udělali jsme to," odpověděl Blaine. "Jen jste o tom nevěděly."

"Víme, že se o sebe umíte postarat, ale není na škodu mít někoho, kdo vám v případě potřeby kryje záda," dodal Kurt.

"Jsou do toho zapojeni všichni kluci?" zeptala se Quinn.

"Všichni kromě Finna, samozřejmě," řekl Kurt a přikývl.

Santana zavrtěla hlavou a náhle vstala. "Hned se vrátím."

"Kam jdeš?" zeptala se Brittany.

"Promluvit si s panem Schue," odpověděla Santana. "Myslím, že je sakra na čase, aby Finneptova vláda, jako kapitána sboru, skončila."
____________________________________________________

"Myslím, že bys měla přidat své jméno do seznamu," řekla Rachel a podívala se na Quinn.

"Cože?" zeptala se Quinn a zakryla si ústa, když zakašlala

"Ve sboru," odpověděla Rachel a vzala si sousto salátu. "Mohla bys být spolu-kapitánem spolu se mnou."

Quinn zavrtěla hlavou a vzala si sklenici vody. "Naprosto mi vyhovuje být tvým následovníkem, pokud jde o sbor. Kromě toho si myslím, že by to měl být jeden z kluků."

Rachel si povzdechla. "Myslím, že máš pravdu. Doufám, že naši kolegové budou hlasovat pro Kurta; on tu pozici bude brát vážně a nebude se za ni stydět; Finn vždycky doufal, že by lidé mohli zapomenout, že byl spolu-kapitánem."

"Pořád nemůžu uvěřit, že ho pan Schue dočasně vyloučil ze sboru," řekla Quinn a zavrtěla hlavou. "Měla jsem dojem, že si myslí, že Finn nemůže nikdy udělat nic špatného."

"Také jsem tím byla velmi překvapena," odpověděla Rachel. "Pan Schue vždycky tak nějak žil zprostředkovaně přes Finna a já myslela, že si pro jeho chování, najde nějakou omluvu."

"Myslím, že to, že polovina členů sboru hrozila, že skončí, ho mohlo přímět brát to trochu víc vážně," řekla Quinn a ušklíbla se.

"Jen Santanu může napadnout vést povstání sboru," řekla Rachel a zavrtěla hlavou, ale usmívala se. "Ale musím říct, že mám Ochrannou Santanu ráda, když si tedy svůj hněv nevylévá na mně. I když, přála bych si, aby přestala ostatní tolik děsit; myslím, že většina lidí má teď strach se na nás jen podívat."

Quinn se lehce zasmála. "Je to lepší, než to jejich zíraní."

"Možná trochu," řekla Rachel a odložila svůj prázdný box na jídlo na stranu. "Dívám se na to jako na nácvik na dobu až se stanu slavnou, která se nepopiratelně blíží."

"Samozřejmě," řekla Quinn a usmála se na ni.

"Vždy je dobré podívat se i na světlou stránku věci," řekla Rachel a pokrčila rameny.

Quinn si povzdechla. "Mám pocit, že ten optimismus tě brzy opustí."

"Proč?" zeptala se Rachel a svraštila obočí.

"Přemýšlela jsem o tom, říct to mámě," odpověděla Quinn. "Od té doby, co Finn vyhrožoval, že jí to řekne, jsem si uvědomila, že je třeba to udělat spíše dříve, než později. I když se mi s ní o tom nechce mluvit, bude to jen horší, když to uslyší od někoho jiného, ​​a teď když to všichni vědí je velmi pravděpodobné, že by se to mohlo stát. Znáš tohle město - lidi milují drby." Quinn zavrtěla hlavou. "Někdy bych si opravdu přála, abychom nežili v tak malém městě. Je smutné, že to, že spolu chodíme, je ta nejvíce vzrušující věc, co se ve škole za celý rok stala."

"Kdy jí to chceš říct?" zeptala se Rachel.

Quinn pokrčila rameny. "Kdykoli až konečně přestanu panikařit, pokaždé když na to jen pomyslím."

"Víš, že tu pro tebe budu, až se jí to konečně rozhodneš říct," řekla Rachel, přičemž vzala Quinn za ruku. "Ať už fyzicky nebo jen psychicky; budu tu, jak jen budeš potřebovat."

"Znamená to, že jí to můžeš říct za mě?" zeptala se Quinn se smutným úsměvem.

Rachel se lehce zasmála. "No, mohla bych, ale to by jaksi zmařilo tvůj záměr, říct jí to sama."

Quinn si povzdechla. "Jo."

"Ale budu tam s tebou, jestli to je, to co chceš," řekla Rachel a stiskla Quinn ruku. "Nebo jestli to chceš udělat sama, mohu, pro případ, že mě budeš potřebovat, čekat na telefonu."

"Vím, že moje matka není stejná žena, která beze slova nechala mého otce, aby mě vykopl z domu, ale stále mám strach, že s tím nebude souhlasit," řekla Quinn a zavrtěla hlavou. "I když je dobré vědět, že mám kam jít, kdyby se věci podělaly."

"Jsem si vědoma, že tvou mámu neznám tak dobře jako ty, ale jestli to něco znamená, myslím, že to nebude tak zlé, jak si myslíš," odpověděla Rachel. "Vypadá opravdu mile a můžu vidět, jak moc jí na tobě záleží; udělala chybu - nepopírám, že velkou chybu - ale zdá se, že to opravdu chce odčinit a já si nemyslím, že by tu stejnou chybu opakovala podruhé."

Quinn se zlehka usmála. "Vždycky chceš vidět v lidech jen to nejlepší, že jo?"

"Kdyby to tak nebylo, teď bychom tu nebyly," řekla Rachel a pokrčila rameny. "Lidé dělají chyby; můžeme jen doufat, že se z nich poučí a stanou se tak lepšími. Některým lidem to jen trvá o něco déle než ostatním."

Quinn se zasmála. "Jako já?"

"No, nechtěla jsem být tím, kdo to řekne," odpověděla Rachel a snažila se držet svůj úsměv na uzdě. "Všechno, co je skutečně důležité, je to, že jsme tam, kde jsme; koho zajímá, jak dlouho trvalo, než jsme se sem dostaly."

"Je škoda, že jsem promarnila tolik času snahou tě nenávidět," řekla Quinn, naklonila se a políbila Rachel na tvář.

"Musím souhlasit," řekla Rachel, podívala se na Quinna a usmála se.
____________________________________________________

"Mám pro tebe návrh," řekla Quinn, když bubnovala prsty o stůl.

Rachel pozvedla obočí. "Oh?"

"Dobře, neměla bys trávit tolik času se Santanou." Quinn obrátila oči v sloup. "Není to nic nemravného."

"Oh," vydechla Rachel a začervenala se.

Quinn povytáhla obočí a zadívala se na Rachel. "Chtěla bys, aby bylo?"

"Ne! Ne!" Rachel důrazně zavrtěla hlavou. "Jen to znělo - víš, myslím, že máš pravdu, Santana na mě má špatný vliv." Rachel si odkašlala. "Co jsi říkala?"

"Dobře, příští týden jsou, jak jistě dobře víš, jarní prázdniny, a já byla jsem zvědavá, jestli bys nechtěla, aby se k nám na náš výlet připojil i někdo z našich přátel," odpověděla Quinn. "Pokud chceš, abychom jely jen my, nevadí, ale napadlo mě, že bys tam možná ráda měla i Kurta a Blaina, když Kurt s tebou teď pravděpodobně půjde na NYADA a mohlo by pro něj být hezké to také vidět."

"To by mohlo být zábavné," řekla Rachel s úsměvem. "Možná se k vám mohou připojit i Brittany a Santana."

"Chceš jet na výlet se Santanou?" zeptala se Quinn a zamračila se. "Jsi buď velmi statečná, nebo neuvěřitelně hloupá."

Rachel se zasmála. "Nemůže to být tak špatné."

"Jednou jsme byly na menším výletě autem - nebylo to ani moc daleko, ale byly jsme v autě osm hodin a po dvou hodinách jsem byla připravena ji zabít," řekla Quinn a zavrtěla hlavou. "Vážně, přemýšlela jsem o způsobech, jak to udělat a o tom kam pak schovat tělo, aby ji nikdy nikdo nenašel."

"Myslím, že trochu přeháníš," řekla Rachel s úsměvem.

"Opravdu nepřeháním," odpověděla Quinn. "Chce všude zastavovat a musí mít ten nejmenší močový měchýř na světě, protože jsme museli zastavovat každých deset minut, aby si došla na záchod. Ten osmihodinový výlet měl být jen čtyři hodiny, ale ona nás nutila zastavovat tak často, že to trvalo dvakrát tak dlouho, než obvykle."

"Dobře, věřím ti, ale určitě nebude zrovna nadšená, když pozveme Kurta a Blaina a na ni a Brittany se vykašleme," řekla Rachel. "Kromě toho si myslím, že by ráda viděla, kde budeme ty a já žít v příštích čtyřech letech a mám pocit, že miluje pláže."

Quinn si povzdechla. "Fajn, ale varuju tě, když není po jejím a ty se jí pokoušíš ignorovat, zkouší se zmocnit volantu."

Rachel se zasmála. "Budu to mít na paměti - a ujistím se, aby seděla na zadním sedadle, daleko od volantu."

Quinn s úsměvem zavrtěla hlavou, ale pak se zamračila. "Jak se všichni vejdeme do jednoho auta?"

"Moje tatínci mají minivan," odpověděla Rachel.

"Opravdu?" zeptala se Quinn.

"Je v garáži," řekla Rachel a přikývla. "Téměř nikdy ho nevyužíváme, ale je tam a jsem si jistá, že nám ho půjčí. Pokud ne, budu jim muset připomenout, že to je velmi důležitý výlet a také nahlédnutí do mé budoucnosti, takže to je pro mě velmi důležité, a mělo by to být důležité i pro ně. "

Quinn se zasmála. "A to na ně obvykle platí?"

Rachel pokrčila rameny. "Většinou to nezklame."

"Takže, jste si jistá, že ti nevadí, že s námi pojedou?" zeptala se Quinn.

"Samozřejmě, že ne," odpověděla Rachel. "Zatímco myšlenka, být spolu jen my dvě, je velmi lákavá, mohlo by být hezké mít tam i další lidi. Navíc, jsem si jistá, že ty a já si na sebe najdeme víc než dost času."

"Dobře, myslím, že se jich můžeme zeptat zítra ve škole," řekla Quinn s úsměvem.

"Už se nemůžu dočkat příštího týdne," řekla Rachel, natáhla se přes stůl a položila svou ruku na tu Quinninu. "Pojedeme do New Yorku a New Havenu - bude to úžasné."

Rachel byla velmi vzrušená; i když žila v New Yorku téměř polovina jejího života, tohle bude jiné. Quinn tam bude s ní a ona se nemohla dočkat, až jí ukáže město, které tak moc milovala. Byly tam spolu na Národní, ale tenkrát vlastně nebyly ani přátelé, takže tohle bude opravdu poprvé, kdy si město užijí společně. Nemohla vlastně přijít na nic lepšího, než být v New Yorku s Quinn.
____________________________________________________

"Se mnou a Blainem můžete počítat," řekl Kurt, jakmile druhý den ráno vešel do třídy.

"Stejně jako se Santanou a Brittany, takže to vypadá, že pojedeme všichni," řekla Rachel a snažila se neposkakovat vzrušením.

Čím více o tom přemýšlela, tím více se na jejich cestu těšila. Samozřejmě s Kurtem a Blainem ve městě žila, ale s Brittany a Santanou v budoucnosti zrovna přátelé nebyly, takže se těšila, že si to tam s nimi užije. Už měla velmi dlouhý seznam míst, kam se svými přáteli chtěla zajít, ale pár položek bude muset ještě odstranit, protože ve městě budou jen něco málo před dva dny, než pojedou do New Havenu, aby si Quinn mohla prohlédnout areál Yalu.

"Tenhle prázdninový výlet bude prostě úžasný," řekl Kurt s toužebným pohledem v očích. "Celý týden daleko od Limy - nemůžu být nic lepšího."

Rachel se zasmála. "Ten pocit znám."

"Oh, kdyby můj táta volal k vám domů, můžeš mu lhát a říct mu, že tam tvoji rodiče nejsou?" řekl Kurt a vytáhl z batohu zápisník.

"Proč?" zeptala se Rachel a zamračila se.

"Možná jsem naznačil, že jeden z nich pojede s námi," řekl Kurt a pokrčil rameny.

"Kurte!" Rachel si dala ruce v bok a zamračila se na něj. "Lhal jsi svému otci!"

"Nebylo to zrovna lhaní," odpověděl Kurt.

"Tak co to bylo?" zeptala se Rachel a přimhouřila oči.

"Neřekl jsem mu, že se tam budou - jen jsem mu neřekl, že tam nebudou," odpověděl Kurt. "Co chceš, abych udělal? Nenechal by jet šest teenagerů do New Yorku bez dozoru, a já nechtěl, abyste jeli beze mě."

Rachel si povzdechla. "Jen abys věděl, já s tím nesouhlasím."

"Ale neřekneš mu to," řekl Kurt a uculoval se.

"Samozřejmě, že ne; chci, abys jel s námi, stejně jako ty," odpověděla Rachel rozzlobeně.

"No, teď když je to jasné, jak to jde s Quinn?" zeptal se Kurt.

"Docela dobře," odpověděla Rachel.

Kurt obrátil oči v sloup. "Nenuť mě z tebe tahat detaily."

"Není toho moc co říct," řekla Rachel a pokrčila rameny. "Tenhle týden jsme se snažily se moc neukazovat, protože se zdálo, že nás všichni ve škole sledují."

"Pochopitelně," řekl Kurt a přikývl.

"Jak to jde doma?" zeptala se Rachel.

Kurt si povzdechl. "Je to velmi napjaté, jak si určitě dovedeš představit. Řekl jsem tátovi a Carole, co udělal, a ani jeden z nich z toho nebyl zrovna nadšený, a on je na mě teď naštvaný, že jsem jim o tom řekl, ale mě je vlastně jedno, že se mnou nemluví, protože já s tím začal." Kurt zavrtěl hlavou. "Stále nemůžu pochopit, jak to mohl Quinn udělat. To se Santanou bych ještě pochopit dokázal - byl naštvaný a stalo se to v zápalu boje. Ale s Quinn to plánoval a moc dobře věděl, co dělá. Nyní se stydím nazývat ho svým nevlastním bratrem a myslím, že to bude chtít zázrak, abych mu odpustil."

"Je mi líto, že je to doma tak špatné," řekla Rachel.

"Není to tvoje chyba, takže se za to nemusíš omlouvat," odpověděl Kurt. "Měl vzít ten rozchod s trochu větší důstojností a nestát se takovým nehorázným blbcem. Vím, že ho to ranilo, ale měl si prostě koupit hromadu zmrzliny a pobrečet si při sledování smutných filmů. Nebo cokoliv co chlapi v takových situacích dělají."

"Strip club?" zeptala se Rachel.

Kurt se zatvářil znechuceně. "Pravděpodobně - můžeme se zeptat Pucka, až ho vidíme."

Rachel se tiše zasmála. "Můžeš prosím vyřídit Blainovi, aby byl v pondělí ráno přesně v sedm připraven? Je to deset hodin jízdy, takže chci, abychom vyrazili co nejdříve."

"Ujistím se, že se to dozví," řekl Kurt s přikývnutím.

"Dobře, teď stačí doufat, že příštích pár dní uteče co nejrychleji," řekla Rachel s úsměvem.
____________________________________________________

"Myslíš, že opravdu tohle všechno budeš potřebovat?" zeptala se Quinn a ukázala na Rachelinu postel.

Rachel následovala Quinnin pohled a zamračila se. Nevěděla, o co jí šlo; ano, její postel byla v tuto chvíli poněkud přeplněná, ale ona se vždy snažila být připravena na jakoukoliv událost, která by se mohla stát. To obvykle znamenalo, balení o trochu víc věcí, než většina lidí považovala za normální, ale nebylo toho zase tolik.

"Nevidím problém," řekla Rachel a pokrčila rameny.

"Já jen nechápu, jak chceš tohle všechno narvat do kufru," uvedla Quinn. "Nebo jak chceš ten kufr narvat do auta. Nesmíš zapomínat, že je nás šest a my všichni si taky přineseme věci. Také si nedovedu představit, že Kurt pojede jen tak na lehko, a vím, že Santana rozhodně na lehko nepojede, takže tu možná budeš muset něco z toho nechat."

Rachel si povzdechla a podívala se na postel. "Myslím, že pár věcí, bych tu mohla nechat."

"Dobře, protože si opravdu nemyslím, že budeš potřebovat tři bundy," odpověděla Quinn se smíchem.

"Ale co když bude opravdu velká zima," řekla Rachel a položila si ruce v bok.

"Já tě znám," řekla Quinn a podívala se na ni. "Pravděpodobně si kanál o počasí sledovala každý den, což znamená, že přesně víš, jaké počasí bude."

Rachel si povzdechla. "Dobře, jedna bunda bude stačit.

"Dobrý začátek," řekla Quinn, shodila dvě bundy z postele a sedla si tam, kde ležely. "Teď si dej pauzu a pojď sem."

"Ale musím balit," řekla Rachel a dupla nohou.

Quinn obrátila oči v sloup. "Máš na to celou noc."

"Odjíždíme v sedm ráno, což znamená, že musím vstávat pět, abych stihla svou ranní rutinu," odpověděla Rachel. "Musím se ujistit, že budu v posteli ve slušnou hodinu, abych zítra neusnula za volantem a všechny nás nezabila."

Quinn se zasmála. "Nemyslím, že se to stane; kromě toho, jestli budeš příliš unavená a budeš mít pocit, že už nedokážeš dál bezpečně řídit, může to převzít kdokoli z nás ostatních."

"Děláš si ze mě legraci, že jo?" zeptala se Rachel a přimhouřila oči.

"Ne - možná," řekla Quinn s úsměvem. "Jen pojď sem, prosím?"

Rachel s úsměvem zavrtěla hlavou a zamířila ke Quinn. Ve chvíli, kdy měla blondýnka Rachel na dosah, ji objala kolem pasu a přitáhla si ji k sobě. Rachel se naklonila, stejně jako Quinn a jejich rty se spojily. Quinn jednou rukou přejela po Rachelině tváři a druhou jí chytila zezadu za krk a přitáhla si ji k sobě. Rachel se trochu zarazila, téměř na Quinn spadla, ale druhé dívce to zřejmě nevadilo. Místo toho, si ji přitáhla ještě blíž, takže Rachel ležela přímo na Quinn.

"Máš ty už vůbec zabaleno?" zeptala se Rachel, když se odtrhla od Quinniných rtů.

"Samozřejmě," řekla Quinn a zaútočila ústy na Rachelin krk a jemně ji políbila.

"Nemáš, že ne?" řekla Rachel a snažila se odtlačit Quinn pryč.

Quinn si povzdechla. "Budu mít zabaleno, slibuji."

"Opravdu potřebujeme vyrazit zítra ráno včas, nebo se naruší celý můj plán," řekla Rachel.

"Slibuji, Rach, vyrazíme včas," řekla Quinn a usmála se na ni. "Zabalím si, jakmile se dostanu domů."

"Slibuješ?" zeptala se Rachel.

"Slibuju," odpověděla Quinn.

Quinn se znovu naklonila a kladla něžné polibky cestou od Rachelina krku, podél její čelisti, až k jejím rtům. Když dosáhla svého cíle, přejela jazykem po brunetčiných rtech.

"Dobře, musíš mě přestat rozptylovat," řekla Rachel, odtáhla se a seskočila z postele.

Quinn si povzdechla, položila se na postel a Rachel naklonila hlavu a s pobavením ji sledovala. S ohledem na to, co o ní říkali její bývalí kluci, byla blondýnka mnohem více láskyplná, než Rachel očekávala. Ne že by si stěžovala; docela si tuhle stránku své přítelkyně užívala.

"Pokud bys mi pomohla s balením, možná bych si pak mohla najít čas i na rozptylování," řekla Rachel.

Quinn zvedla hlavu. "Opravdu?"

Rachel pokrčila rameny. "Opravdu."

"Dej mi ten kufr," řekl Quinn a natáhla ruku.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 maya maya | 18. března 2013 v 21:37 | Reagovat

tak na ten jejich výlet jsem vážně zvědavá :D

2 stanca stanca | 19. března 2013 v 17:36 | Reagovat

teda nedokážu si představit výlet se Santanou. Jinak díky moc za další kapitolu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama