Past Mistakes (Glee-Faberry) - Kapitola 2a – V jiném životě

5. října 2012 v 16:23 | ViKej |  Past Mistakes (Glee-Faberry)
Název povídky: Past Mistakes
Autor originálu: InvisiMeg
Přeložila: ViKej
Fandom: Glee
Pairing: Faberry (Quinn Fabray/Rachel Berry),
Brittana (Brittany S. Pierce/Santana Lopez)
Varování: FEMSLASH
Pokračování: 2/35
Info: Rachel má přání a ocitne se na místě, o kterém si nikdy nemyslela, že znovu uvidí. Znovu prožívá svůj poslední ročník na střední a snaží se spravit vše, co se pokazilo a najít to, co jí v životě chybí.


Kapitolu musím kvůli délce rozdělit, další část bude za týden. Enjoy it! (aneb kapitola plná úžasných objetí Rachel Berry)

Kapitola 2a - V jiném životě
Rachel se vrátila do koupelny a zastavila se před zrcadlem, zírajíc na sebe. Otočila hlavu doleva a pak doprava, než se dotkla svého nosu a zamračila se.

Její starý nos.

Krátce po vysoké škole byla jednou z posledních dvou uchazeček pro představení, ale ztratila roli, protože neměla ten správný vzhled. Hned poté si nechala spravit nos - byl to Finnův návrh.

Povzdechla si, otočila se zpět a podívala se na hodiny v pokoji. Bylo téměř sedm, jestli se nezačne připravovat, opravdu přijde pozdě.

Přešla koupelnu a zapnula sprchu, než se rychle zbavila pyžama a skočila pod teplou vodu. Trvalo to déle, než většina jejích sprch, chvíli tam jen stála se zavřenýma očima, než je opět otevřela. Čekala, že uvidí tmavý kámen svého sprchového kouta, ne bílé dlaždice, které ji v současné době obklopovaly.

Poté, co vylezla ze sprchy, pohybovala se Rachel jako ve snách, než zazvonil zvonek a jeden z jejích otců na ni zavolal. Naposledy se na sebe podívala do zrcadla, popadla tašku a vyšla z pokoje.

Sakra.

"Ahoj, Rach!" pozdravil Finn a usmál se na ni z úpatí schodů.

Samozřejmě, Finn ji vždycky vozil do školy.

"Vypadáš skvěle," řekl a šel ji políbit, ale Rachel otočila hlavu, takže dostala jen pusu na tvář.

Rachel už si v hlavě začala připravovat seznam úkolů. Bod první: Rozejít se s Finnem.
Opravdu se kvůli němu cítila špatně, v téhle části života byli spolu a šťastní, takže pro ni nebude lehké nechat ho jít. Neudělal nic špatného - zatím - ​​ale stejně neexistoval způsob, jak by mohla předstírat, že je zamilovaná do tohoto chlapce. Ne po všem, co věděla, že se stane v budoucnosti. Na prchavý okamžik si myslela, že by se měla snažit to s ním spravit, ale něco jí řeklo, že to není to, kvůli čemu tu byla. Nevěděla, proč je tady, ale musel to být lepší důvod, než zabránit tomu, aby se rozvedli.

Finn si ji znepokojeně prohlížel. "Rachel?"

"Hmm?" Vzhlédla a uvědomila si, že na ni čeká. "Oh, promiň! Jsem připravená."

Finn se na ni usmál svým natvrdlým úsměvem a vzal ji za ruku. "Čtvrťák! Tohle bude skvělý rok."

Rachel zahučela v odpovědi, když ji vedl k jeho vozu a otevřel pro ni dveře, už téměř zapomněla, jak sladký býval.

Finn oběhl auto a skočil na místo řidiče, zatímco Rachel jen zírala z okna.

Byla si nejasně vědoma toho, že Finn o něčem žvanil, ale ona neposlouchala ani slovo, z toho co říkal. Mohla myslet jen na to, co se to tu sakra děje.

Když si šla lehnout, bylo jí dvacet devět let, a když se probudila, bylo jí znovu sedmnáct. To nebylo přirozené. Cestování v čase, bylo možné jen ve filmech, ne v reálném životě.

Možná, že nebyla jediná, komu se to stalo. Ale jak by to měla zjistit? Nemohla prostě jen tak přijít k lidem a ptát se: "Hej, nepřišel jsi taky z budoucnosti?" Lidé by si mysleli, že je blázen. No - větší blázen, než obvykle.

"Rachel, vnímala jsi něco z toho, co jsem ti říkal?" zeptal se jí Finn a ona ho konečně začala poslouchat.

"Ne," odpověděla upřímně.

"Proč jsi dnes tak divná?" zeptal se a svraštil obočí do zmateného výrazu, co tak často míval ve tváři.

Rachel si nemohla pomoct, ale musela se smát. "Měla jsem divné ráno."

Najednou si všimla, kde byli, parkoviště William McKinley High School. Po bezděčném zalapání po dechu, Rachel otevřela dveře a přehodila si kabelku přes rameno.

To zvládnu.
Brunetka narovnala ramena a vydala se směrem k dvoukřídlým dveřím, zatímco se její velmi zmatený přítel snažil držet krok s jejími uspěchanými kroky.

Když vešla do budovy, na místě se zastavila a Finn do ní málem vrazil. Bylo to přesně tak, jak si pamatovala, bílé stěny, ošklivá barva skříněk, červený pruh uprostřed chodby a samozřejmě fotbalisti a roztleskávačky, kteří jí dělali ze života peklo.

Její poslední ročník byl rozhodně lepší, než předchozí tři, ale stále to bylo místo, kam se nikdy nehodlala vracet.

Přesto tady byla a zírala s vytřeštěnýma očima na chodbu před ní.

"Musím najít Kurta," řekla Ráchel a nečekaně vyrazila chodbou.

"Půjdu s tebou," řekl Finn a opět se s ní snažil držet krok.

"Ne!" otočila se Rachel a položila mu ruku na hruď. "Zůstaň tady."

"Ale-"

Rachel se otočila a zamířila pryč, cítila se trochu špatně, že tam jen tak nechala Finna stát. Ale teď se o něj prostě nemohla starat.

"Kurte!" vykřikla, když ho zahlédla.

"Ahoj, Rachel," pozdravil, než ho brunetka objala. "Rachel? Ne, že by nebylo hezké, že tě vidím, ale-"

Rachel se odtáhla. "Promiň!"

Zvedl obočí a pak se obrátil zpět ke své otevřené skříňce a zkontroloval si vlasy, aby se ujistil, že mu Rachelino objetí nijak neponičilo účes.

"Co jsi dělal v noci?" snažila se Rachel znít nenuceně, když se opřela o vedlejší skříňku, aby nevypadala, že se nemůže dočkat odpovědi.

"Skoro celou noc jsem po telefonu mluvil s Blainem," odpověděl Kurt.

Rachel si povzdechla. Mohla se rozloučit s teorií, že její postel byla nějaká brána do minulosti. Nemohla si pomoci, ale byla zklamaná, bylo by to jednodušší, kdyby tu měla svého nejlepšího přítele.

"Už jste viděli Quinn?" zeptala se s úšklebkem Mercedes, když k nim přišla.

Rachelin dech zadrhl a rozhovor s Mercedes a Kurtem ustoupil do pozadí. Opět měla potíže s dýcháním a sklouzla na podlahu.

"Rachel?" Kurt klečel vedle ní, zatímco Mercedes přihlížela, opravdu nevěděli, co by měli dělat.

"Jsem v pořádku," vydechla Rachel, "jen menší záchvat paniky."

Soustředila se na uvedení svého dechu do normálu, zatímco jí Kurt třel záda v malých kruzích. Bylo to příjemné a něco, co v budoucnu vždy dělal, aby jí pomohl se uklidnit.

"Víte, kde je Quinn?" zeptala se Rachel, když se její dech vrátil k normálu.

"Byla pod tribunami, když jsem ji viděla naposled," odpověděla Mercedes.

"Děkuji," vyskočila Rachel a nechala velmi zmateného Kurta s Mercedes za sebou.

Rachel se rozběhla chodbou, přičemž málem srazila několik studentů a vyběhla zadními dveřmi směrem na fotbalové hřiště, nezpomalila, dokud se nedostala k tribunám. Okamžitě se usmála, když uviděla Quinn s jejími růžovými vlasy sedět v prachu pod tribunou. Druhá dívka byla sama, právě svraštila obočí, jako by byla v hlubokém zamyšlení.

"Quinn," řekla Ráchel, sotva hlasitěji než šeptem.

Quinn se pomalu podívala na brunetku a povzdechla si. "Co se děje, Berry?"

Bez toho aniž by něco řekla, Rachel jen zavrtěla hlavou a přešla k bývalé blondýnce.

"Proč na mě tak zíráš?" zeptala se Quinn drsně.

"Já jen-" Rachel nevěděla, co říct, tak místo toho, aby něco říkala, jen klesla na kolena a přitáhl si Quinn do objetí.

"Co to sakra?" snažila se ji Quinn odtlačit pryč, ale brunetka ji jen objala pevněji. "Rachel!"

"Promiň," řekla Rachel, když se odtáhla a utírala si slzy z očí. "Já-"

"Zbláznila ses?" doplnila ji Quinn.

Rachel se smutně usmála. "Něco na ten způsob."

"Poslouchej, já nevím, proč jsi tady, a proč děláš jako bys mě deset let neviděla, ale můžeš jít prostě zase pryč?" požádala ji Quinn.

"Téměř dvanáct, ve skutečnosti," řekla Ráchel, než se mohla zarazit.

Quinn se zamračila. "Co to-"

"Já půjdu!" přerušila ji Rachel a vstala. "Prosím, přijď dnes na schůzku sboru, Quinn. Vím, že ses ho chystala opustit, ale prosím, nedělej to."

Quinn vzhlédla a podívala se brunetce zpříma do očí. "Proč myslíš, že chci odejít?"

Rachel se lehce zasmála. "Řekněme, že o tom, co se stane v letošním roce, vím hodně. Prosím, Quinn - neodcházej. Já vím, že sis toho hodně prošla a je mi líto, že trpíš, ale my jsme tu pro tebe. Každý z nás. Prosím netlač nás pryč. Jen - jen mi řekni, že tam dnes budeš."

Quinn otevřela ústa a Rachel věděla, že bude protestovat.

"Prosím," žadonila Rachel.

Quinn si povzdechla a přikývla: "Budu tam, Berry."

"Děkuju," zašeptala Rachel.

"Půjdeš teď pryč?" zeptala se Quinn.

"Nechám tě o samotě, ano." odpověděla Rachel a přikývla. "Uvidíme se později, Quinn."

Když Rachel odcházela, přidala další bod do svého seznamu.

Bod druhý: Zachránit Quinn.
______________________________________________________

Rachel se zdálo, že zbytek dne se vlekl až nepříjemně pomalu, všechny tyhle věci už se naučila, tak jí přišlo zbytečné poslouchat je znovu. Jediné pozitivum bylo, že mohla vidět lidi, co neviděla už léta. I když byla stále v kontaktu s některými členy sboru, bylo tu pár z nich, které neviděla snad věky.

Byla tak šťastná, když viděla Tinu, že běžela až k dívce a zabalila ji do obrovského objetí. Tina si myslela, že to bylo divné, protože se s Rachel viděli minulý týden, ale bruneta se chovala, jako by to bylo několik let. Což tak samozřejmě bylo, ale to Tina nevěděla.

Stejně se jí povedlo vystrašit Artieho, který se teď všemožně snažil vyhýbat očnímu kontaktu s ní.

I když byla stále zaskočená z toho, že je tady, nemohla si pomoci, ale cítila také vzrušení a radost.

Rachel se podívala na Kurta, který právě zamířil dovnitř. "Ahoj, Kurte!"

"Ahoj, Rachel," pozdravil Kurt.

"Máš dnes večer čas?" napadlo Rachel.

"Blaine má zkoušku se Slavíky, takže toho moc na práci nemám," odpověděl Kurt.

Rachel ožila. "Nechceš přijet a udělat si dívčí noc?"

V duchu zkřížila prsty a doufala, že řekne ano. I když si zatím nebyli tak blízcí jako později, vzpomněla si, že se po návštěvě New Yorku trochu sblížili, takže doufala, že pozvání přijme. Potřebovala svého nejlepšího přítele u sebe, i když on si na svou nejlepší přítelkyni nepamatoval.

"Jasně," odpověděl Kurt a přikývl.

Rachel spráskla ruce. "Skvělé!"

"Proč mluvíš takhle?" zeptal se Finn najednou.

Rachel se zamračila a otočila hlavu, aby se na něj podívala. "Jak takhle?"

"Jako - normálně," odpověděl Finn.

"Oh," Rachel odvrátila oči. "prostě jsem si myslela, že by to bylo prospěšné pro mé vztahy s ostatními, kdybych mluvila více jako oni."

Finn se zamračil. "Takže už nebudeš nepoužívat žádná velká slova?"

Rachel přikývla. "Správně."

"Super," odpověděl Finn s úsměvem.

Je ironií, že právě Finn byl důvodem, proč před lety změnila svůj způsob mluvy.

Rachel se odvrátila od Finna a podívala se ke dveřím, kde se její oči střetly s Quinn.

"Quinn!" usmála se Rachel. "Ahoj."

Quinn obrátila oči v sloup. "Neříkej to tak překvapeně."

"Opravdu jsem si nebyla jistá, jestli přijdeš," přiznala Rachel.

"Říkala jsem ti, že ano," řekla Quinn a svalila se na židli v zadní části místnosti.

"Já vím, ale myslela jsem si, že ses mě jen pokoušela odehnat," řekla Rachel.

Quinn se zasmála: "To je pravda."

"Tak proč jsi potom tady?" napadlo Rachel.

Quinn zavrtěla hlavou. "Protože jsem ti řekla, že budu."

"Oh," usmála se Rachel a otočila se.

Všichni ostatní se pomalu scházeli a Rachel se přistihla, že nevnímá okolní svět, když pan Schue vstoupil a začal svůj rádoby inspirativní projev. Nicméně, po chvíli si uvědomila, že mluví o jejím polibku s Finnem při jejich minulém vystoupení a zamračila se při té vzpomínce. Nikdy mu to úplně neodpustila.

Vzdychla, když si uvědomila, kam to všechno míří a jak neblahé následky to bude mít pro New Directions. Tentokrát to nemohla dopustit.

Rachelina ruka vystřelila nahoru. "Mohu něco navrhnout jako zadání pro tento týden, pane Schue?"

"No, jistě Rachel," odpověděl a ustoupil z cesty, aby brunetka mohla předstoupit, ale Rachel zůstala sedět.

"Déjà vu," uvedla, "na počest toho, jak daleko jsme se dostali jako skupina, navrhuji, abychom předělali písně, které jsme už zpívali."

Pro jednou se na ni pan Schue skutečně usmál. "Myslím, že je to výborný nápad, a půjde to skvěle skloubit s tím, co jsem plánoval." Náhle vypadal velmi nadšený. "Potřebujeme inspiraci a my musíme inspirovat více studentů, aby se k nám připojili, takže inspirace přichází s laskavým přispěním Ala Motty z Motta pián. Přineste je, kluci!"

Rachel zasténala. Ty zatracené fialové klavíry.
Sledovala vzrušené výdechy jejích kolegů ze sboru, ale všechno co cítila ona, byly obavy. Věděla, že už nebude schopná přesvědčit jejího učitele, aby změnil plán a tak bude muset přijít s plánem vlastním.
______________________________________________________

Po sboru vezl Finn Rachel domů, snažil se ji zapojit do rozhovoru, ale ona ho většinou ignorovala.
Jakmile zastavil před jejím domem, rychle mu poděkovala a vyrazila z auta dříve, než ji mohl políbit nebo se pozvat dovnitř.

Vešla do prázdného domu a běžela po schodech nahoru a do její ložnice. Poté co si odložila tašku na stůl, popadla tužku a prázdný list papíru z tiskárny a začala psát.

Nutné udělat:
1. Rozejít se Finnem
2. Zachránit Quinn
3. Získat si Kurta jako nejlepšího přítele
4. Zarazit Sugar vstup do New Directions

Seznam nebyl sestaven podle důležitosti nebo nutnosti, ale ona už začala pracovat na záchraně Quinn, opravdu nevěděla, co dělat s Finnem a na přátelství s Kurtem bude pracovat dnes večer.

Sugar byla nyní její největší problém.

Rachel se musela ujistit, že nepůjde na konkurz do New Directions. Pokud ano, Shelby se vrátí, Quinn bude vyšilovat, a Mercedes, Santana, a Brittany od nich odejdou. I když to nakonec všechno fungovalo, Rachel tím nechtěla procházet znovu, ne pokud tomu mohla zabránit.

Krátce přemýšlela, že by ji prostě mohla nechat připojit se, ale Rachel cítila, že by skupinu jen táhla dolů a oni by kvůli ní prohráli národní kolo, takže myšlenku zase rychle zavrhla.

Měla pouze dva dny, takže by měla rychle vymyslet plán, ale než o tom mohla skutečně začít přemýšlet, zazvonil zvonek u dveří. Rachel se podívala na hodiny, bylo příliš brzy na to, aby to byl Kurt.

Rachel přikryla její seznam úkolů a zamířila ke dveřím. Když otevřela dveře, odhalila Tinu s plachým úsměvem na tváři.

"Ahoj, Tino," pozdravila Rachel.

"Ahoj, Rachel," ošívala se Tina. "Můžu dál?"

"Jo!" Ustoupila Rachel stranou a usmála se na ni.

Rachel ji vedla do obývacího pokoje a pokynula jí, aby se posadila na gauč.

"Chtěla bys něco k pití?" nabídla Rachel.

Tina zavrtěla hlavou. "Ne, díky."

"Dobře," přikývla Rachel. "Svačinu?"

Tina se lehce zasmála. "Jsem v pořádku, díky."

"Nechci být nezdvořilá, ale-"

"Proč jsem tady?" dokončila Tina.

Rachel se usmála. "Ano."

"Ty jsi mě pozvala," uvedla Tina.

Rachelin úsměv zakolísal a ve zmatku se zamračila. "Já?"

"Před několika dny," řekla Tina se smíchem. "Jsi v pořádku? Dnes se chováš nějak divně."

Rachel energicky přikývla. "Jsem v pořádku, jen - byl to pro mě opravdu zvláštní den."

"Nechovala ses jako ty," uvedla Tina. "Nedávala jsi pozor na hodinách, byla jsi příliš vzrušená i na tebe, a ve sboru jsi byla úplně mimo. Nemyslím si, že by se to stalo někdy předtím."

Rachel byla vyvedena z míry. Jistě ona a Tina byly přátelé, ale nikdy ji nenapadlo, že by jí mohla věnovat až tak velkou pozornost. Bude se muset zlepšit v hraní sedmnáctileté Rachel Berry.

"Opravdu, jsem v pořádku," lhala Rachel. "Jen jsem toho v noci moc nenaspala, takže jsem dnes nebyla sama sebou."

Tina se na ni skepticky podívala, ale přikývla. "Pokud jsi si jistá."

"Jsem," přikývla Rachel. "Vím, že jsem zapomněla, ale pokud chceš zůstat, Kurt je na cestě a máme v plánu udělat si dívčí noc."

O několik hodin později

"Proč tam chodí s tím strašidelným chlapem?" ukazovala Tina na televizi a zamračila se. "Měla by poslechnout své přátele. Vypadni odtamtud, hned!"

Rachel a Kurt se na sebe podívali s lehkým úsměvem na tváři.

Kurt si odkašlal: "Myslel jsem, že jsi říkala, že je tento pořad hloupý."

"Je," odpověděla Tina. "Proč by někdo někam chodil s děsivými lidmi, když je někdo sleduje? Jak vlastně tahle A ví o všem, co dělají?"

"Mám dojít pro popcorn?" zeptala se Rachel s úsměvem.

Tina jí podala mísu a znovu se rozzlobila na to, co se dělo na obrazovce.

"Oh, Rachel!" ožil Kurt a zatleskal. "Chtěl jsem vědět, jestli bys se mnou zítra nechtěla jít za slečnou Pillsbury promluvit si s ní o Juilliardu."

"Uhh." Sakra. "Tento víkend jsem vlastně dělala malý průzkum a zjistila jsem, že Juilliard nemá hudebně divadelní oddělení."

Kurtův obličej pohasl. "Co?"

"Neboj se, trochu jsem pátrala a našla jsem úžasnou školu s názvem New Yorkská akademie múzických umění, ta pro nás bude ideální," vysvětlila Rachel, vděčná zato, že jí to tak rychle myslelo, protože věděla, že tuto dovednost bude nejspíš hodně potřebovat.

"Takže tohle místo-"

"NYADA," řekla Ráchel s úsměvem.

"NYADA," opakoval Kurt. "Je to dobrá škola?"

Rachel přikývla. "Nejlepší."

Kurt naklonil hlavu na stranu. "Pak si s ní pojďme promluvit o NYADA."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Máťa Máťa | 5. října 2012 v 17:49 | Reagovat

paráda :) díky za překlad :)

2 Liz Liz | Web | 5. října 2012 v 20:15 | Reagovat

Wow! To ide ešte lepšie než som čakala... Fakt som zvedavá od čoho to má zachrániť tú Quinn... :-D Dakujem za preklad :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama